151 % ... tolik energie můžete věnovat svému podnikání,
když se zabýváte jen věcmi, na které jste odborník.

Sankce ukládané podle daňového řádu

Od ledna 2021 vstoupila v účinnost novela daňového řádu a v rámci ní došlo k úpravám i v oblasti sankcí. My si nyní projdeme sankce, které mohou být podle zákona č. 283/2020 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů uloženy.

Přestupky

Daňový řád zná pouze jeden jediný přestupek, a to porušení mlčenlivosti fyzické osoby. Za toto porušení lze uložit pokutu až do výše půl milionu Kč. Přestupku se může dopustit kterýkoliv účastník daňového řízení – daňový subjekt, jeho zástupce ale také zaměstnanec správce daně. Daňové řízení je totiž neveřejné a jeho účastníci jsou povinni dodržovat mlčenlivost.

Pokuty

Pořádková pokuta

Správce daně může uložit pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč za rušení pořádku, za neuposlechnutí pokynu úřední osoby nebo za urážlivé chování k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní. Pořádkovou pokutu do výše až 500 000 Kč může správce daně udělit za závažné ztěžování či maření správy daní. K tomuto jednání může dojít tak, že daňový subjekt nevyhoví bez dostatečné omluvy ve stanovené lhůtě procesním povinnostem nepeněžité povahy. Pořádková pokuta může být uložena opakovaně.

Pokuta za nesplnění nepeněžité povinnosti

Až do výše půl milionu Kč může správce daně uložit pokutu za nesplnění registrační, ohlašovací či jiné oznamovací povinnosti nebo také za nesplnění vedení záznamní či jiné povinnosti. Pokud daňový subjekt učiní vadné podání (podání nebylo učiněno správným způsobem či ve správném formátu), vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč. Pokud vady neopraví, dochází tím k závažnému ztěžování správy daní a pokuta může být navýšena až na 50 000 Kč. Pokuta může být uložena až do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání či dodatečné daňové přiznání ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu. Pokud je zpoždění podání delší než 5 pracovních dnů, vzniká pokuta ve výši:

0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše do výše 5 % stanovené daně,
0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše do výše 5 % stanoveného odpočtu nebo
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % daňové ztráty.

Za nepodané hlášení, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování v určené lhůtě vznikne povinnost úhrady pokuty ve výši 0,05 % z celkové částky daně, která má být v hlášení nebo vyučování uvedena, a to za každý den zpoždění. Pokuta se vyměřuje u zpoždění delších než 5 pracovních dnů a její maximální výše je 0,5 % z celkové částky daně.

Nepodá-li daňový subjekt daňové tvrzení ani dodatečně, nejmenší výše pokuty je 500 Kč, ale použije se horní hranice pokuty.  Poloviční výše pokuty se využívá za situace, kdy je daňové tvrzení podáno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty pro podání a ke dni vydání platebního výměru nebylo v kalendářním roce zjištěno jiné prodlení.

Maximální výše pokuty nesmí přesáhnout 300 000 Kč, a naopak pokud je pokuta nižší než 1 000 Kč, tak se nepředepisuje a daňovému subjektu tudíž nevznikne povinnost její úhrady.

Penále

Penále se od pokuty odlišuje. Penále se aplikuje v situaci, kdy je doměřena daň. Doměření daně znamená, že je stanovena daň v odlišné výši, než byla vyměřena na základně daňového tvrzení. Penále je ve výši 20 % pokud je daň zvyšována, 20 % když je snižován daňový odpočet nebo 1 % je-li snižována daňová ztráta. Důležité je rovněž vědět, kdy se penále nevypočítává a není tak povinnost ho hradit. Jedná se o tyto dva případy:

1. Daň je doměřena na základě dodatečného daňového tvrzení, které učiní sám daňový subjekt.

2. Jestliže správce daně doměří daň na základě daňové kontroly, kterou správce daně zahájil i přestože měl indicie k tomu, aby vyzval daňový subjekt k podání dodatečného přiznání.

Úroky

Daňový řád definuje úroky jako sankci za pozdní úhradu povinné platby. Úroky může hradit jak daňový subjekt, tak i správce daně. Novinkou u úroků je to, že pokud jsou nižší než 1 000 Kč, tak se nepředepisují.

Úroky z prodlení

Předepisují se daňovému subjektu a základem pro výpočet je buď splatná daň uhrazená po lhůtě nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně. Úrok vzniká až od 4. dne následujícího po dni původní splatnosti do dne její platby. Výše úroků je 8 % + repo sazba ČNB. Pro rok 2021 je úrok z prodlení 8,25 %.

Úrok z posečkané částky

Jeho výše je poloviční oproti úroku z prodlení a počítá se z doby posečkání platby daňové povinnosti.

Úrok z vratitelného přeplatku

Tento úrok hradí správce daně daňovému subjektu a vzniká ode dne, který je následující po dni, kdy mělo dojít k vrácení přeplatku. Výše úroku je 8 % + repo sazba ČNB a pro tok 2021 je to 8,25 %.

Úrok z nesprávně stanovené daně

Opět se jedná o úrok hrazený správcem daně v případě, kdy daň je stanovena v nesprávné výši. Úrok je opět ve výši 8 % + repo sazba ČNB a pro tok 2021 je to 8,25 %. Pokud je proti daňovému subjektu vedeno exekuční řízení, tak se úrok zvyšuje na dvojnásobek.

Úrok z daňového odpočtu

Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.  Nebo úrok vzniká ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení. Výše úroku odpovídá polovině úroku z prodlení.

Máte zájem o podporu v oblasti personalistiky, zpracování mezd, daňového poradenství nebo vedení účetnictví? Kontaktujte nás nebo vyplňte kalkulační formulář.

aktualizace 2.2.2021