151 % ... tolik energie můžete věnovat svému podnikání,
když se zabýváte jen věcmi, na které jste odborník.

Připravovaná novela zákoníku práce

Vládou prošel návrh změny zákoníku práce. Součástí této novely je mimo jiné ukotvení sdíleného pracovního místa v zákoně, nový výpočet nároku na dovolenou ale i snížení administrativy, kterou jsou zatíženi zaměstnavatelé. Novelizaci zákoníku práce bude nyní projednávat parlament. 

Sdílené pracovní místo

Pokud tento návrh projde, bude to fakticky znamenat, že o jedno pracovní místo, resp. o jednu pracovní pozici, se mohou dělit dva nebo více zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem a stejnou náplní práce. Zaměstnanci si budou rozvrhovat pracovní dobu, jak jim to bude vyhovovat, mohou si vzájemně pomáhat, vycházet si vstříc a zaměstnavatel by tak měl mít jistotu, že tam vždy někdo z nich bude. Tato flexibilní forma práce by měla velice pomoci rodičům zejména malých děti při návratu do práce po rodičovské dovolené či k udržení kontaktu se zaměstnavatelem během ní. Měla by též umožnit seniorům zůstat v pracovním procesu, pokud chtějí dále pracovat, ale ne již na plný úvazek.

Nový výpočet nároku na dovolenou

Novela počítá s tím, že dovolená se bude nově počítat podle odpracovaných hodin. Nyní se při stanovení nároku na dovolenou vychází z odpracovaných dnů, resp. směn. Tuto změnu si podle zákonodárců vyžádal fakt, že dříve na pracovních trhu téměř neexistovala flexibilita a výpočet dovolené je problematický zejména u kratších úvazků. Zaměstnanci na kratší úvazky mají mnohdy menší nárok na dovolenou, než by si poměrově zasloužili. Nyní je nárok na plnou dovolenou za kalendářní rok po odpracování 60 dnů. 

Uveďme si příklad. Máme dva zaměstnance – jeden pracuje jednou týdně deset hodin a druhý pětkrát týdně dvě hodiny, odpracují tedy stejný počet hodin. První zaměstnanec opracuje za rok 52 směn a má nárok zhruba na 1,5 dne dovolené. Druhý i přesto, že pracoval stejnou dobu má nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, tj. 20 dnů. 

Vyšší náhrada pro pozůstalé

Pokud zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleží nyní pozůstalým odškodné v pevné výší 240 tisíc Kč a náklady na pořízení pomníku ve výši 40 tisíc. Nově by částka odškodného měla být počítána z průměrné mzdy. Návrh počítá s odškodným ve výši 20násobku průměrně mzdy, což je dnes zhruba 720 tisíc Kč. Příspěvek na pomník by měl být dle návrhu ve výší 1,5násobku průměrného výdělku.

Snížení administrativní zátěže

Změna zákoníku práce chce také snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů. Měla by být zrušena povinnost vydávat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při ukončení dohody o provedení práce. Výjimkou budou ale dohody, kde byly na základě výkonu rozhodnutí prováděny srážky nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění.